Následující balíky byly přejmenovány. U většiny případů byly adekvátně nastaveny závislosti mezi balíky, nebo byly vytvořeny ,,falešně (dummy) balíky''. Nové balíky by se měly instalovat zcela automaticky a v systému by měly bezpečně nahradit původní balíky. U balíků dojde k nahrazení i v případě, že vznikly z několika původních balíků sloučením do jednoho celku.
gimp -> gimp1.2 (GIMP1.2 release only) dict-web1913 -> dictgcide amcl -> gnome-mud rstart -> xutils rstartd -> xutils xbookss -> xspecs xfonts-cjk -> xfonts-base xcontrib -> xbase-clients xlib6g-static -> xlibs-dev listar -> ecartis cln -> libcln2 cln-dev -> libcln-dev pgp-i, pgp-us -> pgp cvs-doc -> cvs acm -> acm4 user-ja -> language-env expect5.31, expect5.24 -> expect sgml-tools -> linuxdoc-tools sgmltools-2 -> sgmltools-lite bonnie -> bonnie++ c2ps -> a2ps camlp4 -> ocaml corel-util -> nwutil crossfire-sounds -> crossfire-client-sounds cslatex, csplain, cstexfonts -> tetex cspsfonts -> tetex-extra custom-mule -> mule2-support docbook2x, cygnus-stylesheets -> docbook-utils db -> db2 dgs -> xfree86 docbook-stylesheets -> docbook-dsssl genius, drgeo -> drgenius egcs1.0 -> egcs1.1 emacs19 -> emacs20 f77reorder -> g77 flim1.13 -> flim gdict -> gnome-utils libgmp2, gmp, gmp1 -> libgmp3 gnome-users-guide-en -> gnome-user-docs gnomehack -> nethack gpasm -> gputils gsl-ref-pdf -> gsl-ref-ps gstep-core -> gnustep-core gstep-extensions -> gnustep-extensions gstep-guile -> gnustep-guile gzilla -> dillo hanterm -> hanterm-xf imap -> uw-imap iplogger -> ippl jgroff -> groff lib-sax-java, lib-xp-java, lib-xt-java -> xalan2, libxt-java libansicolor-perl -> perl libape -> libcommonc++ libgc4 -> libgc6 libgcj -> libgcj2 libid3 -> id3lib libmalaga1 -> malaga libmpeg-mp3info-perl -> libmp3-info-perl libpth -> pth libv1.22 -> libv1.25 listar -> ecartis lvm -> lvm10 mdutils -> raidtools2 mutt-ja -> mutt myodbc2.50.26 -> libmyodbc oldncurses, ncurses3.4, ncurses4.2 -> ncurses (5.2) nfs-server -> nfs-user-server palm-doctoolkit -> pyrite-publisher pbm2ppa -> pnm2ppa pcre, pcre2 -> pcre3 puzzle -> tree-puzzle rt -> root-tail selfhtml -> chaos, t-gnus sgmlspm -> libsgmls-perl synaptics -> tpconfig tknamazu -> namazu2 typist -> gtypist umich-ldap -> openldap wanderlust2 -> wl-beta wdsetup -> nictools-nopci wnn6-dev -> wnn6-sdk wxftp -> axyftp xacc -> gnucash xjscal -> libjsw zope-siteaccess -> zope
Přes všechnu snahu nemusí být výše uvedený soupis vyčerpávající.
Při přechodu od verze 2.2 (,,potato'') k verzi 3.0 (,,woody'') bylo několik balíků rozděleno na větší počet menších balíků. Obecně se takové zásahy do struktury balíků provádějí v případech poskytování odlišných služeb, jenž obvykle nebývají využívány současně. Některé balíky během instalace oznamují svoje rozdělení do několika samostatných částí, jiné balíky tento fakt nijak nezdůrazňují.
Pokud zpozorujete, že váš oblíbený balík postrádá některou ze svých původních
vlastností, například v něm chybí některé soubory, podívejte se zdali se jméno
balíku nevyskytuje v následujícím seznamu rozdělených balíků. Zde snadno
zjistíte, které balíky je potřeba do systému doinstalovat abyste dosáhli
původní funkčnosti. Není-li jméno balíku v seznamu, podívejte se do souboru s
informacemi o změnách (changelog) umístěného v
/usr/share/doc/balík/changelog.Debian.gz
.
V následujícím seznamu jsou uvedena jména rozdělených balíků (seznam nemusí být kompletní):
isdnutils -> ipppd, isdnlog, isdnutils-doc, isdnutils-xtools, isdnvboxserver, isdnvboxclient xpdf -> xpdf-reader, xpdf-utils, xpdf-chinese-simplified, xpdf-chinese-traditional, xpdf-cyrillic, xpdf-japanese, xpdf-korean,xpdf-thai cupsys -> cupsys (CUPS daemon), cupsys-client (CUPS client), cupsys-pstoraster (postscript rasterizer) groff -> groff-base, groff, groff-x11 xspectemu -> spectemu-common, spectemu-svga, spectemu-x11 ecpg -> libecpg3 (library), postgresql-dev (development files) postgresql-pl -> libpgperl, libpgtcl netbase -> netbase, portmap, ifupdown, ipautofw, ipchains, ipfwadm, ipmasqadm, iputils, net-tools, netkit-base uqwk -> uqwk, uqwk-spool tetex-bin -> tetex-bin, texi2html xproxy -> lbxproxy, proxymngr, xfwp xlib6g -> xlibs, libxaw6 xlib6g-dev -> libxaw6-dev, xlibs-dev xbase-clients, xlib6g-dev, xcontrib -> xutils xconq -> xconq, xconq-common python-imaging-doc -> python-imaging-doc, python-imaging-doc-html, python-imaging-doc-pdf gnumeric -> gnumeric, gnumeric-doc, gnumeric-python latex2rtf -> latex2rtf, latex2rtf-doc glade -> glade, glade-gnome, glade-gnome-db, glade-common, glade-doc apmd -> apmd, xapm, libapm1, libapm-dev, powermgmt-base uudeview -> uudeview, xdeview, libuu-dev sysklogd -> sysklogd, klogd xtide -> xtide, xtide-data snack -> libsnack2, libsnack2-dev, libsnack2-doc gnapster -> gnapster, gnapster-gtk proftpd -> proftpd, proftpd-common, proftpd-doc, proftpd-ldap, proftpd-mysql, proftpd-pgsql alsaplayer -> alsaplayer-common, alsaplayer-gtk, alsaplayer-nas, alsaplayer-text, libalsaplayer-dev, libalsaplayer0
Jelikož se projekt Debian vyhýbá zásahům do zdrojových kódů původních programů, veškeré změny provedené v originálních balících se promítají i do distribuce Debian GNU/Linux
V Debian GNU/Linux 2.2 'Potato' používal program tar
k zapnutí
komprese pomocí programu bzip2
přepínač
-I
. V novějších verzích programu je ale používán přepínač
-j
. Uživatelé by proto měli opravit všechny skripty, které využívají
bzip2
ke kompresi během archivace či obnovení dat.
Před aktualizací vašeho systému je velmi vhodné vytvořit úplnou záložní kopii dat, nebo přinejmenším zálohovat data a konfigurační soubory, které byste jen neradi ztratili. Nástroje pro aktualizaci systému jsou zcela spolehlivé, ale například selhání hardware během aktualizace by mohlo mít nedozírné důsledky a mohlo by vést až k poškození systému.
Nejdůležitější pro vás zřejmě bude zazálohovat obsah adresářů
/etc
, /var/lib/dpkg
a rovněž zazálohovat výstup z
dpkg --get-selections \*.
Je dobré informovat uživatele o změnách, které v sytému vlivem aktualizace
nastanou. Je to vhodné i v případě, že uživatelé se na váš systém přihlašují
vzdáleně (pomocí ssh) a vůbec nemusejí změny během aktualizace systému
postřehnout. Pokud chcete systém aktualizovat obzvlášť bezpečně, zazálohujte
nebo odpojte před aktualizací oblast pro domovské adresáře
(/home
). Po aktualizaci systému není potřeba počítač restartovat.
Aktualizaci distribuce je možné provést lokálně z textové virtuální konzoly
(nebo z přímo napojeného sériového terminálu), nebo vzdáleně pomocí
ssh
klienta.
Důležité: Během aktualizace systémy byste neměli používat
služby telnet
, rlogin
, ani rsh
. Rovněž
byste systém neměli aktualizovat ze sezení spravovaného programem
xdm
běžícím na témže systému. Během aktualizace jsou tyto služby
přerušeny. Přerušení během aktualizace systému je samozřejmě problematické. V
horším případě může vyústit až do nekonzistentně nainstalovaného systému.
Nehledě na metodu aktualizace systému se nejdříve doporučuje zkontrolovat stav všech balíků a prověřit, jestli jsou všechny balíky schopny aktualizace. Pomocí následujícího příkazu je možné vypsat seznam balíků, jenž mají buďto status Half-Installed, Failed-Config, nebo jsou v jiném chybovém stavu.
# dpkg --audit
Stav všech balíků lze prohlédnout rovněž pomocí programu dselect
,
nebo příkazem
# dpkg -l | pager
nebo
# dpkg --get-selections > ~/curr-pkgs.txt
Je zejména žádoucí, abyste před aktualizací odstranili u balíků status pozdržení v aktuálním stavu (,,on hold''). Pokud bude mít kterýkoliv z významných balíků nastaven tento příznak, nebude jej možné aktualizovat a tím pádem celý proces skončí neúspěchem. Balíky s příznakem ,,on hold'' lze zobrazit příkazem
# dpkg -l | grep ^h
Pokud v systému udržujete vlastní změněné balíky, to jest balíky vzniklé změnou
a překladem standardního balíku z distribuce, měli byste jej označit příznakem
,,on hold''. Tímto preventivním opatřením zajistíte jeho setrvání v aktuálním
stavu -- novější balík z distribuce jej nenahradí. Příznak ,,on hold'' můžete
nastavit v programu dselect
-- v části ,,Výběr (Select)'' pomocí
kláves `H' a `G' je příznak buďto nastaven, nebo zrušen. Jinou cestou je
editovat soubor vytvořený voláním
dpkg --get-selections > ~/curr-sels.txt
a změnit v něm výskyty ,,hold'' na ,,install'' (nebo obráceně). Po dokončení editace je potřeba (s privilegii superuživatele root) zadat příkaz nastavující nové hodnoty
dpkg --set-selections < ~/curr-sels.txt
Komerční verze programu SSH byla v distribuci nahrazena nekomerční verzí
OpenSSH. Tato verze je umístěna v balíku ssh
. Předchozí komerční
implementace byly umístěny v balících ssh
(vydání před distribucí
2.2) assh-nonfree
(v distribuci verze 2.2). Komerční verze balíku
již dále v distribuci není zastoupena. Balík ssh-nonfree
je nyní
pouze fiktivní a při jeho zvolení je instalováno OpenSSH. Balík
ssh
se během instalace uživatele dotáže, zda-li si přeje upravit
stávající konfigurační soubor tak, aby byl kompatibilní s verzí OpenSSH.
Poznamenejme, že balík ssh
implicitně povoluje přihlášení
superuživatele root. Ve verzi 2.2 tomu bylo obráceně. Pokud se nepotřebujete
přihlašovat vzdáleně jako superuživatel, z bezpečnostních důvodů můžete tento
rys potlačit vložením volby PermitRootLogin následované hodnotou
no do konfiguračního souboru /etc/ssh/sshd_config
.
Pokud chcete zajistit, aby dpkg během instalace nepřepsalo starý konfigurační
soubor, modifikujte jej. Stačí například přidat prázdný řádek.
Při aktualizaci balíku libc6
musí existovat adresář
/etc/rcS.d
, v opačném případě k aktualizaci balíku nedojde.
Soubor /usr/share/doc
(pokud existuje) by měl být adresářem,
nikoliv symbolickým odkazem (link) (například do /usr/doc
),
instalace některých balíků by mohla zhavarovat. Na druhou stranu symbolický
odkaz /usr/doc
na /usr/share/doc
je přípustný.
Poznamenejme, že pokud bude takový symbolický odkaz existovat, během
aktualizace balíků se budou objevovat zprávy ohledně podadresářů
/usr/doc
, které nemohou být odstraněny. Podobné zprávy můžete s
klidným svědomím ignorovat.
Doporučený způsob aktualizace je přímé použití apt-get
tak, jak je
popsáno v dalším textu. APT před aktualizací provádí analýzu závislostí mezi
balíky a umožňuje provést aktualizaci hladce a jednoduše.
Jelikož instalační metody programu dselect
vyjma metody
apt
neumožňují provádět analýzu závislostí mezi balíky a jejich
setřídění, neměli byste tyto metody používat k žádné větší instalační akci.
Pomineme-li že aktualizace systému pomocí těchto metod není efektivní, v
současnosti především již ani není oficiálně Debianem podporována.
Každá instalační procedura musí být vykonána s privilegii superuživatele. Je
tedy nutné buďto přihlásit se jako uživatel root, nebo nabýt jeho práv
prostřednictvím programů su
nebo sudo
.
Před zahájením aktualizace systému musíte nastavit konfigurační soubor pro
apt
, jenž je umožněn v /etc/apt/sources.list
.
apt
při aktualizaci či instalaci uvažuje pouze balíky, které může
nalézt prostřednictvím zdrojů uvedených v konfiguračním souboru a začínajících
deb. Instalován je balík s nejvyšší dostupnost verzí, přitom
zdroje uvedené na předcházejících řádcích mají vždy vyšší prioritu než jejich
následníci. (Prakticky lze v souboru uvést nejdříve například zdroje z
lokálního harddisku, dále CD-ROM a na poslední místo uvést zdroje z vnější
počítačové sítě.)
Implicitní nastavení obsahuje údaje pro instalaci z našich hlavních archivů v
Internetu, to si však asi budete přát změnit. Po úpravě souboru
/etc/apt/sources.list
je možné používat i jiné zdroje, především
archivy, které jsou k vám na síti blíže a budou mít rychlejší odezvu a větší
přenosové rychlosti.
Adresy FTP a HTTP archivů Debianu je možné najít na http://www.debian.org/distrib/ftplist
(podívejte se na kapitolu ,,Full list of mirrors''). HTTP zrcadla jsou obvykle
rychlejší než FTP zrcadla.
Předpokládejme například, že váš nejbližší archiv je http://mirrors.kernel.org/debian/. Při jeho prohledávání pomocí WWW prohlížeče nebo pomocí FTP klienta jste zjistili, že hlavní adresáře jsou:
http://mirrors.kernel.org/debian/dists/woody/main/binary-m68k/... http://mirrors.kernel.org/debian/dists/woody/contrib/binary-m68k/...
Pokud chcete používat tento archiv, přidejte do souboru
sources.list
následující řádek:
deb http://mirrors.kernel.org/debian woody main contrib
Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.
Poté co do souboru sources.list
přidáte nové zdroje balíků,
zakomentujte předchozí údaje. To jest na začátek všech řádků začínající
deb vložte symbol hash (#).
Všechny balíky potřebné pro instalaci a které jsou nahrány za sítě, jsou
uloženy v adresáři /var/cache/apt/archives
(a v podadresáři
partial/
). Před započetím instalace byste se měli přesvědčit, že
máte na disku dostatek místa. Pro průměrnou instalaci Debianu očekávejte něco
kolem 300 MB.
Poznámka: Pokud používáte statickou verzi balíků apt
a
dpkg
, nebude možné přeložit symbolické jméno hostitele na jeho IP
adresu (to je také jeden z důvodů, proč používat při síťové aktualizaci
standardní apt
). Řešení tohoto problému je jednoduché, místo
jména hostitele vložte do řádky za deb jeho IP adresu. (Pro její
zjištění použijte: nslookup hostitel)
Místo používání FTP nebo HTTP archivů budete asi chtít použít lokální archiv,
proto upravte soubor /etc/apt/sources.list
pro použití zrcadla na
lokálním disku (nebo třeba souborového systému exportovaného pomocí NFS).
Předpokládejme, že vaše balíky jsou například v adresáři
/var/ftp/debian/
a mají následující hlavní adresáře:
/var/ftp/debian/dists/woody/main/binary-m68k/... /var/ftp/debian/dists/woody/contrib/binary-m68k/...
Do souboru sources.list
je nutné přidat následující řádek:
deb file:/var/ftp/debian woody main contrib
Podadresář dists je do cesty přidán implicitně a argumenty za názvem distribuce jsou určeny pro rozšíření takto specifikované cesty do několika adresářů.
Poté co do souboru sources.list
přidáte nové zdroje balíků,
zakomentujte předchozí údaje. To jest na začátek všech řádků začínající
deb vložte symbol hash (#).
Nejprve si přečtete výše uvedený návod na instalaci staticky sestavených verzí
balíků apt
a dpkg
.
Pokud chcete používat výhradně sadu CD, zakomentujte v souboru
/etc/apt/sources.list
existující řádky začínající deb
tím, že na jejich začátek vložíte znak hash (#).
Přesvědčte se, že je ve vašem souboru /etc/fstab
řádek umožňující
připojit CD-ROM mechaniku na adresář /cdrom
(pro metodu
apt-cdrom
je nutné mít adresář pro připojení CD-ROM právě
/cdrom
). Pokud je například /dev/hdc
vaše CD-ROM
mechanika, soubor /etc/fstab
by měl obsahovat obdobný řádek:
/dev/hdc /cdrom auto defaults,noauto,ro 0 0
Ve čtvrtém sloupci by mezi slovy defaults,noauto,ro neměly být mezery.
Pokud chcete ověřit funkčnost, vložte do mechaniky CD a spusťte
mount /cdrom (příkaz připojí CD na daný adresář) ls -alF /cdrom (příkaz vypíše obsah připojeného CD) umount /cdrom (příkaz odpojí CD)
Dále spusťte
apt-cdrom add
pro každý binární CD-ROM z vaší sady Debian CD. Tím se přidají data o každém CD do vaší APT databáze.
Nezapomeňte připojit všechny potřebné diskové oblasti (zejména oblasti s
kořenovým souborovým systémem a adresářem /usr
) pro čtení i zápis
(read-write) příkazem:
mount -o remount,rw /adresář
Pokud jste nakonfigurovali apt
novými záznamy v souboru
sources.list
, spusťte (jako superuživatel root):
apt-get update
Příkaz provede opětovnou synchronizaci stávajícího přehledu o balících a aktualizuje informace o nových balících dostupných z uvedených zdrojů.
Důrazně doporučujeme použít program /usr/bin/script
k záznamu
průběhu aktualizace systému. Jestliže se objeví nějaký problém, minimálně
budete mít záznam o tom, co se stalo. Navíc po dokončení instalace můžete
podat přesné oznámení chyby (bug report). Záznam je možné zahájit příkazem:
script -a ~/upgrade-to-woody.typescript
a podobně. Poznamenejme, že není vhodné umísťovat soubor se záznamem do
dočasného adresáře jako jsou /tmp
nebo /var/tmp
.
Obsah těchto adresářů může být během aktualizace nebo restartu systému smazán.
Před aktualizací systému je potřeba nainstalovat nové verze programů apt, dpkg a debconf. Systém Apt byl oproti předchozí verzi systému značně zlepšen. Program Debconf je důležitý konfigurační nástroj v současnosti využívaný drtivou většinou programů.
apt-get install dpkg apt
Příkaz se postará o instalaci nejnovější verze balíků dpkg
,
apt
a debconf
, které jsou potřebné pro provedení
zbytku aktualizace systému. Dále se také aktualizuje některé nezbytné
knihovny.
Pokud se vás debconf zeptá, které otázky vám mají být během instalace pokládány, neodpovídejte 'critical'. V tom případě byste totiž během instalace nebyli tázáni na řadu důležitých otázek.
Někteří uživatelé preferují nejprve vyzkoušet aktualizaci nanečisto příkazem.
apt-get --fix-broken --show-upgraded --simulate dist-upgrade | pager
Předchozím příkazem je možné prohlédnout seznam akcí provedených během instalace. I když může předchozí příkaz trvat déle, můžete jím předejít nečekaným překvapením. Tento výpis vám mimo jiné napoví, co je ve vašem systému nastaveno špatně (a jak to vyřešit). Ve většině případů obsahuje výpis i přesné informace o běhu instalace. Speciálně si všímejte souborů, které by měly být odstraněny, žádné důležité balíky by zde neměly být uvedeny.
Poté co se přesvědčíte, že apt-get
bude dělat pouze to co
očekáváte, spusťte:
apt-get --fix-broken --show-upgraded dist-upgrade
Předcházející příkaz započne kompletní aktualizaci systému, to jest nainstaluje nejnovější verze dostupných balíků a vyřeší všechny možné problémy mezi balíky z rozdílných distribucí. Pokud to bude nezbytné, nainstalují se další nové balíky (zpravidla nové verze knihoven nebo přejmenované balíky), a odstraní se konfliktní starší balíky.
Pokud aktualizujete systém ze sady CD, budete během aktualizace na různých místech vybídnuti ke vložení konkrétního CD. Je možné, že budete muset vložit jedno CD i několikrát, protože některé balíky závisejí na jiných, jenž jsou uloženy na jiném médiu.
Nové balíky, které nemohou být instalovány beze změny instalačního statusu
jiných balíků budou ponechány v jejich původní verzi (zobrazováno jako ,,held
back''). A proto může být nezbytné použít programy dpkg
a
dselect
pro odstranění a reinstalaci balíků s nekorektními
závislostmi. Eventuálně můžete použit apt-get dselect-upgrade po
příkazu apt-get -f dist-upgrade. (Pro detaily se podívejte na
manuálovou stránku apt-get(8)
.)
Parametr --fix-broken (nebo jen -f) způsobí, že
apt
se pokusí napravit systém se špatnými závislostmi.
apt
v systému neumožňuje existenci špatných závislostí mezi
balíky.
Někdy je potřebné pro APT nastavit parametr APT::Force-LoopBreak tím se umožní
dočasné smazání nezbytného balíku způsobené cyklem Conflicts/Pre-Depends.
apt-get
vás o podobné situaci informuje a přeruší se aktualizace
celého systému. V tomto případě spusťte apt-get
s parametrem
-o APT::Force-LoopBreak=1.
Je možné, že systém závislostí mezi balíky bude do té míry poškozen, že si
situace vyžádá ruční opravu. To obvykle znamená spustit dselect
nebo spustit příkaz
dpkg --remove jméno_balíku
pro odstranění pochybných balíků, nebo
apt-get --fix-broken --show-upgraded install dpkg --configure --pending
V extrémním případě byste měli znovu vynutit reinstalaci balíku příkazem
dpkg --install /path/to/jméno_balíku.deb
Po těchto krocích, byste měli být opět schopni pokračovat v aktualizaci systému pomocí předešle popsaného argumentu dist-upgrade.
Během aktualizace budete vyzváni ke konfiguraci nebo opětovnému nastavení
některých balíků. Pokud budete vyzváni, zdali nahradit nějaký soubor v
adresářích /etc/init.d
, /etc/terminfo
nebo soubor
/etc/manpath.config
, měli byste odpovědět kladně (,,yes''), tím
zaručíte systémovou konzistenci. Vždy se můžete vrátit ke starším verzím
souborů, jelikož budou uloženy s příponou .dpkg-old.
Pokud si nevíte rady, napište si jméno balíku nebo souboru a nechte jeho
konfiguraci na později. Můžete si pak prohlédnou výstup z programu
script
a podívat se na údaje, které byly na obrazovce během
aktualizace systému.
Jakmile je apt-get dist-upgrade hotov, formální aktualizace systému je ukončena. Ale na řadu věcí byste si před restartem stroje měli dát pozor.
Je dobré přesvědčit se, že balíky locales
, util-linux
jsou v systému skutečně nainstalovány. Jejich instalaci můžete provést
příkazem:
apt-get install locales util-linux
Jestliže jste aktualizovali systém Debian verze 2.0 nebo starší, předchozí
příkaz odstraní balík getty
. Program getty
je nyní v
balíku util-linux
.
Pravděpodobně existuje víc balíků, které musejí být nainstalovány a nejsou
zaznamenány programem apt-get
. apt-get
automaticky
nezvolí balíky, které nejsou závislé na ostatních (to jest balíky označené v
polích Recommends:, Suggests:). Je ale snadné nalézt je pomocí programu
dselect
nebo jiné grafické nástavby. V programu
dselect
nastavte přístupovou metodu ,,apt'' (pokud jste tak
doposud neučinili) a aktualizujte databázi o nových balících pomocí volby
,,Aktualizace'' (,,Update''). Potom vejděte do nabídky ,,Výběr'' (nebo
,,Select''), stiskněte ,,o'', ,,o'', ,,v'' a ,,Shift-d''. Potom najděte
hlavičku
--- Obsolete and local packages present on system ---
případně v lokalizované verzi:
--- Zastaralé a lokální balíky v systému ---
V této sekci jsou zobrazeny ,,zastaralé'' a ,,lokální'' balíky. Například
starý balík gimp
je v distribuci nahrazen balíkem
gimp1.2
. Nový balík můžete nainstalovat buďto pomocí programu
dselect
(který potom zobrazí obrazovku ,,řešení problémů s
konflikty'' vyjadřující možnost uvolnění starého balíku), nebo pomocí:
apt-get install gimp1.2
což odstraní starší verzi balíku a provede instalaci naráz (jediné co potřebujete je akci potvrdit).
Další příklad, který často není vidět ani v programu dselect
jsou
klienti a servery služby telnet a talk a také NFS server, které byly odděleny z
balíku netstd
. Můžete je nainstalovat pomocí příkazu:
apt-get install telnet telnetd talk talkd nfs-server
To samé platí pro balík manpages-dev
, který byl oddělen z balíku
manpages
.
Pokud se chcete o dozvědět víc o balících, které byly rozděleny, přečtěte si Poznámky k vydání distribuce Debian GNU/Linux a také si přečtěte Přejmenované balíky, Oddíl 3.1.1, Rozdělené balíky, Oddíl 3.1.2, kde se dozvíte, jaké balíky byly v této distribuci přejmenovány a rozděleny.
Pokud budete provádět aktualizaci z distribuce Debian verze 2.0 nebo dřívější a máte nainstalován X Window System, napište následující příkazy:
apt-get remove xbase apt-get install xfonts-base xfonts-75dpi xfonts-100dpi xfonts-scalable
A pokud nechcete, aby se při start spouštěl program xdm
, spusťte
rovněž:
apt-get remove xdm
Přečtěte si soubor /usr/doc/xfree86-common/README.Debian-upgrade
,
kde naleznete víc informací o aktualizaci grafického rozhraní X Window. V
dokumentu jsou uvedeny zásadní informace a pokud aktualizujete starší verzi
Debianu, měli byste si jej každopádně přečíst.
Konfigurační systém pro moduly jádra se od verze Debian GNU/Linux 2.0 změnil.
Pokud tedy provádíte aktualizaci systému Debian 2.0 nebo dřívější verze, musíte
váš systém před restartem zkonvertovat. Obvykle to lze udělat spuštěním
update-modules force. I když by to mělo stačit, nic nepokazíte
tím, když si přečtete manuálovou stránku update-modules(8)
.
Dodejme, že předchozími procedurami se neaktualizovalo jádro vašeho systému.
To musíte provést sami, buďto instalací jednoho z balíků
kernel-image-*
nebo překladem vámi upraveného jádra z jeho
zdrojových kódů.
Distribuce Debian GNU/Linux je dodávána s jádrem 2.2.20, což je jádro starší stabilní generace 2.2. Předpokládáme, že většina uživatelů bude ve svých systémech chtít používat jádra generace 2.4, jelikož obsahují větší hardwarovou podporu a v některých aplikacích dosahují většího výkonu. K zavedení jádra generace 2.4 můžete použít třetí instalační CD-ROM, nebo si do systému můžete nainstalovat přeložené jádro následujícím příkazem.
apt-get install kernel-image-2.4.18-{386,586tsc,686}
Pokročilejším uživatelům doporučujeme přeložit si vlastní jádro přímo ze
zdrojových balíků v distribuci Debian GNU/Linux. K tomu je potřeba
nainstalovat balík kernel-package
a přečíst si dokumentaci v
souboru /usr/share/doc/kernel-package
.
Užijte si vaši distribuci Debian GNU/Linux 3.0! :-)
Poznámky k distribuci Debian GNU/Linux 3.0 (,,woody''), Motorola 680x0
$Id: release-notes.cs.sgml,v 1.16 2002/06/14 02:51:52 toff Exp $debian-doc@lists.debian.org